MAFIA
RPG – Dračí doupě.
Menu

Gwen Vallentino a Michail Ivanovič Petrov 16.4.2017

.

… jedině tebe, tvůj Michail

 

Dárek:

”A jaké ty střevíčky by jste si přál?”
“Nějaké pro mladou dámu, má to být dárek k narozeninám.”

Sotva Riccardo řekne poslední větu do obchodu vejde Michail. Sotva se natěsnal do dveří prostorný obchod ho byl nyní plný.
”Když si říkal, že jdeme koupit Gwen dárek, myslel jsem, že půjdem pro auto nebo pro šperky nebo jí zařídíme oslavu v New Yorku.”
Riccardo protočí očima a zavrtí hlavou, omluvně se podívá na slečnu za pultíkem a ona se na Michaila jen mile usměje. Další protočení Riccardových očí. Nikdy nepochopí jak tenhle chlap jako hora s ruským přízvukem a neomaleným chováním může způsobovat v ženách takový obdiv.
”Tyhle modré jsou pěkné, ale nemáte nějaké s nižším podpatkem?”
Michail stojí u věšáku s šátky a spodními košilkami. Vezme jednu saténovou košilku krémové barvy s úzkými ramínky a přiloží si ji k hrudníku.
Slečna vezme modrou botku a uculí se na něj. Než se Riccardo otočí Michail na ni mrkne a jeho úsměv ji vžene ruměnec do tváří.
”Nechceš to brát trochu vážně? Je to moje neteř a slaví osmnácté narozeniny.”
“Právě, a ty jí kupuješ boty, které si dozajista koupí raději s kamarádkou a rozhodně bez tebe.”

Riccardo pokrčí rameny a chytne Gwenin střevíček, který mu získala jedna z pokojských dnes ráno.
”Riccardo, tohle se ke Gwen nehodí. Bylo to živelné dítě s ohněm v očích a ďábelskou energií uvnitř. Vážně jí chceš kupovat boty a být dál nudným strýčkem? Pokud zůstala alespoň z části taková, boty ti hodí na hlavu nebo si z nich udělá květináč.”
“Fajn chytráku co máš pro ní ty?”

Michail odloží košilku a vezme vínově červenou s jemně vyšívanými růžičkami.
”Tohle a pár rad.”
Riccardovi vyschlo v puse když zahlédl saténový kousek na ramínku, které bylo těžší než celý ten kousíček látky.
”Tohle z hlavy už nevymažu.”
“Tak to buď rád, že si nedokážeš domyslet jak v tom bude vypadat.”

Riccardo vztekle zafuní a než stihne něco říct vrací se slečna se třemi krabicemi bot.

”Slečno všechny mi zabalte a já si pro ně někoho pošlu.”
Riccardo rudý vzteky položí na pult několik bankovek, které převyšují cenu všech bot a odchází z obchodu.
”Tohle přibalte k tomu, mezi ty botičky, jistě to mladou slečnu potěší.”
Michail sáhne ke klobouku a gestem kterým posune za klopu klobouk níž se se slečnou, které se podlomila kolena loučí.

”Jaké rady?”
Zeptá se Riccardo když odchází po nábřeží z obchodu francouzské módy.
”Jestli se ti nelíbila ta košilka pak se ti nebude líbit ani tohle.”
Riccardo zastaví a podívá se na Michaila jako starostlivý strýc, který mu utrhne hlavu pakliže řekne něco nevhodného.
”Michaile!”
“Riccardo, uklidni se příteli. Gwen je stejně mojí neteří jako tvou.”

Riccardo se jen tak ale neuklidní sáhne do kapsy a vyndá z ní cigaretu.
”Michaile neviděl jsi ji hodně let a to jaká byla když byla malá je jen slabí odvar toho jaká je teď. Snažím se ji vést k zodpovědnosti, vést ji k tomu, aby byla slečnou.”
“A asi chápu správně, že se ti to nedaří.”

Michail se na něj ušklíbne a společně vyjdou po nábřeží ke svým vozům.
”Přijdeš na dnešní oslavu?”
Riccardo se podívá na Michaila, který před dvěma měsíci přijel z Ruska a ještě v Grandu nebyl. Scházeli se u Betty, ale Michail jak říkal se potřebuje aklimatizovat.
”Da.”
Odpoví mu a nasedne do svého vozu.

Rodinná Oslava:

”Hodně štěstí zdraví…”
Zazní když se salónek hotelu Grand ponoří do světel svíček na velkém dortu. Stůl s dárky je hned vedle, všechny jsou krásné a s pentlemi.
Oslava pro radu města a spolek žen se konal již včera tohle je pouze rodinná oslava přesně jak to chtěla Gwen.
Všichni sedí u kulatého stolu Otec, strýc Riccardo, Vinny, Gwen, Vincent a Lucarelli, jedno místo je však stále volné.

Je čas předávání dárků a v tu chvíli do místnosti vejde Michail, první jeho pohled je věnován Enricovi, který vstane a obejme ho.
”Jsem rád, že jsi přišel.”
Michail mu něco důvěrně řekne a pak přejde ke stolu.
”Riccardo.”
Muži si vymění úsměvy.
Michail se podívá na Lucu a Vincenta a usměje se, s nimi se již několikrát potkal v baru u Betty nebo v kasínu takže nějaké seznamování odpadlo.
”Vinetia, nemýlím-li se”
Michail obejde stůl a políbí Vinny ruku.
”Jsi velice krásná, díky bohu ne po otci.”
Ušklíbne se a ohlédne se po Enricovi.
”A ty… ty jsi ta malá žába co na mě vyplazovala jazyk.”
Trapný okamžik v životě každé slečny, když si starší příbuzní vzpomínají na to jaká byla roztomilá když byla malá, ale ne pro Gwen a už vůbec ne pokud to řekne Michail.
Vezme ruku Gwen a políbí jí.
”A teď je z žáby princezna.”
V ten okamžik se jeho modré oči zadívají do jejích a ona v nich vidí kluka, malého kluka co zjistil, že pod plastovou bábovkou je hrad z písku. Její odpověď ho potěšila. Pomalu pustil její ruku a šel si sednout na prázdné místo. Vzal do ruky vidličku a píchl do nerozkrájeného dortu na stole.

”Dárky.”
Řekne Riccardo a přinese Gwen ze stolu tři krabice, stejně velké a stejně úhledně zabalené.
”Nejdřív můj.”
Řekne Vinny a dá sestře malou plochou krabičku. Uvnitř je drobný zlatý řetízek s ornamenty.
”Děkuju.”
Řekne Gwen, které se rozzáří oči.
”Šperky…”
Ušklíbne se jízlivě Michail na Riccarda a vloží do pusy kus dortu.
”Gweny, holčičko tohle je ode mě.”
Enrico přejde ke Gweny a dá ji malou krabičku, a políbí ji do vlasů. V krabičce jsou klíčky od auta.
Gwen vyskočí a obejme otce.
”Auto…”
Znovu se ušklíbne Michail na Riccarda a ten jen zamručí.
”Bohužel s řidičem.”
Řekne Vincent a usměje se na Gwen a naznačí, aby se Gwen podívala ke dveřím. Tam stojí fešný mladík s čepicí šoféra.
”Bohudík.”
Špitne Gwen a dá bráškovi pusu na čelo. Lucarelli se usměje a podá ji jen nějaký papírek. Jakmile ho Gwen rozloží vidí rezervaci v New Yorském hotelu pro dvě osoby na celý víkend.
”Vše nejlepší, jistě si to s Vinny užiješ, byl to sice její nápad New York, ale já to zařídil.”
Gwen poděkuje Lucarellimu a chytí Vinn za ruku pod stolem a skoro jí ji rozdrtí.
”New York…”
Řekne mezi sousty Michail a už se ani neobtěžuje se podívat na Riccarda, který začíná rudnout.
”Strýčku a teď tvoje tři dárky.”
Řekne nadšeně Gwen a rozbalí první pár bot. Hnědé na nizounkém podpatku, takové které jí matka nutila nosit do kostela. Gwen se usměje a poděkuje, už se jí do dalšího rozbalování ani nechce, ale Riccardo vypadá tak nadšeně a pyšně na to co vybral, že prostě musí.
Další boty jsou černé s vyšším podpatkem a přezkou přes nárt.
Michail upíjí kafe a houpe se na židli.
Třetí krabici Gwen otevře s umělým úsměvem na tváři a jakmile zdvihne světlemodrou botku, zvedá i červenou saténovou košilku s vyšitými růžičkami.
Michailovi uklouzne židle a on se tak tak na ní udrží. Riccardo rudý studem jen cosi nesrozumitelného brebtá. Pak se podívá na Michaila, který se výbuch smíchu snaží krýt za kus dortu, který si cpe do pusy.
Všichni u stolu nechápavě sledují co se děje a málo komu to dochází.
”Děkuji strýčku Riccardo.”
Řekne nakonec Gwen, která taktně košilku uklidí do krabice zpět k botám.
Michail dojí kus dortu a ještě rudý smíchy přejde ke Gwen a podá ji krabici, není zabalená jen stažená červenou stuhou.
Gwen krabici přijme a otevře ji. Uvnitř je panenka, krásná hadrová panenka s hnědýma očima a kudrnatými vlásky.
Riccardo se začne smát, v tu chvíli zapomněl na trapas za který mohl Michail a směje se jako nikdy předtím.
”Neříkal jsi, že jí dáš radu?”
Řekne mezi dalším přílivem smíchu Riccardo.
”Jistě, že se holčičkám nesmí koukat pod sukni.”
Michail na Gwen mrkne a jde si zase sednout na své místo, po cestě jen ťukne Riccardovi do ramene.
Gwen sleduje Michaila a pak intuitivně nadzvedne panence světle modré šatičky. A heleme se, v panence je ukrytá stříbrná placatka. Nikdo by jí tam nečekal o to víc je to překvapivé.
Na placatce je z jedné strany italský nápis. „Dospělý je ten, kdo umí být šťasten sám se sebou.“ a z druhé “Když ti to nepůjde napij se. Ono to přijde samo.” Dle váhy je placatka plná.

Soukromá oslava:

Gwen je ve svém pokoji a Vinetia ji češe vlasy je už hodně pozdě a na patře již všichni spí. Enrico odjel za Angelou a Vincent šel někam prohánět holky.
Zaklepání na dveře je nečekané, Vinetia přimhouří oči a přejde ke dveřím, které otevře.
”Dobrý večer.”
Zašeptá do místnosti Michail a usměje se.
”Jéé to skoro vypadá, že jdete spát a já si říkal, že ještě zajdem někam na panáka, když už jsou tu všichni plnoletí.”
Vinetia neříká nic, tento večer je Gwen a ta vyskočila z postele a vlítla do šatníku a hází za sebe kusy oblečení, které shledala jako nevhodné. Michail mrkne na Vinetii.
”Čekám dole, kluci z ochranky nebudou dělat problémy.”

Vcházíte do baru, ale není to bar u Betty, a ani bar ve vaší čtvrti. Zdálo by se, že je Michail neopatrný, ale jakmile vstoupíte dovnitř je jisté, že tohle bylo naplánováno.
Bar je poměrně ponurý, Michail vstoupí dovnitř a obě vás chytí kolem pasu. Barman se začne smát a načepuje tři piva.
”Dogu budeme vzadu.”
Barman kývne hlavou a jde za vámi uličkou mezi boxy a barovými židlemi.
V posledním boxu je připravena lahev s růžemi na etiketě a na uzávěru je svíčka, vedle je na sobě naskládáno několik panáků, no několik, rozhodně více, než kolik vás tu je.
Usadíte se do boxu a barman zvaný Dog položí sklenice s pivem na stolek před vás.
”Michaile, dlouho jsi tu nebyl, skoro bych tě nepoznal nebýt v obklopení těch krásných slečen. Když tu byl Wolf, že chce stůl vzadu myslel jsem, že si přijde zahrát karty a on sám velký Michail.”
“Slavíme narozeniny Dogu, tak ať tu máme soukromí.”

Dog kývne hlavou a zatáhne závěsy u boxu ve kterém jste. Michail se otočí a za vašimi zády odhrne jiný závěs, který vede do zadní místnosti a vy vidíte, že jste jako v divadle na nějakém balkónku.
Dole je ovšem místo pódia boxérský ring.
”Tak dámy, pojmeme tento večer jako pojednání o tom proč je lepší být ženou.”
Michail se usměje a pozvedne jedno obočí. Ohlédne se přes rameno do ringu kde proti sobě stojí dva muži.

První pivo šlo rychle, Michail otevřel lahev růží a nalil tři panáky.
”Takže zaprvé… Z nosu a uší ti nerostou chlupy.”
Michail chytne panáka a ťukne si s každou z vás. Chuť bourbonu na jazyku je zprvu velice silná a na ocásku trochu trpká. Ale než stihnete cokoli říct, máte již dolito.
”Za druhé Nejenom, že máš pocity, ty o nich dokážeš i mluvit.”
Obsah sklenky mizí ve vašich útrobách, Gwen, která popíjela tajně a občas jen trochu vína a pak Vinetia, která je zapřísáhlou abstinentkou.
Odložila sklenku dnem vzhůru, Michail se usměje, vezme ze sloupečku novou sklenku a položí ji plnou před Vinetii.
”Za třetí, Nemusíš se stydět, když se v kině rozbrečíš.”
Jistě se váš box stal nejhlučnějším a sotva se nadějete již tu nejste sami. Další dva muži sedí vedle Michaila a poslouchají ho.
”Nemusíš se bát, že tvoje dítě vůbec není tvoje.”
Chlap vedle Michaila se rozesmál až se zakuckal a pak si odplyvl pod stůl. Michail mu vrazil pohlavek a omluvně se na vás podíval.
”Nemusíš mít strach, že se při jízdě na kole vykastruješ o rám.”
První prázdná lahev končí pod stolem a barman Dog přinese jinou.
”Nejsi bezmocně vydána napospas svému loveckému instinktu.”
Chlápek co si zrovna přisedl vedle Vinetie se na ni podívá a dá ji ruku na koleno, v tu chvíli Michail zabodne nůž do dřevěné desky stolu přímo před něj, chlap se lekne a stáhne se o dobrý půl metr od Viny.
”V životě si ušetříš nejméně 2600 hodin, které nemusíš trávit v koupelně holením.”
Michail dolévá panáky už celému stolu, závěs, který byl před tím zatažený už je někde pryč a kolem vašeho stolu se začínají tvořit přihlížející skupinky.
”Nemusíš se bát, že v posteli selžeš.”
Jeden z mužů sedící na barové židli odpadne a zbytek to pobaví Michail se jen ušklíbne, pronese cosi rusky a postaví se.
”Téhle krásce je dnes osmnáct let.”
Vezme Gweny za ruku a políbí ji na ní.
”Tak to by sis jí měl vzít a nám nechat zbytek města ne?”
Křikne někdo od baru a Dog po něm hodí utěrku. Celý bar se směje.
”Michail, tak slečna musí složit zkoušku dospělosti ne?”
Michail mlčí jen se podívá na Gwen a pak kývne hlavou.
”Pánové, kdo bude protivníkem?”
Zeptá se a vede Gwen k baru, na který barman pokládá jednoho panáka za druhým.
Po celé délce baru se uvolní místa, a lidi, kteří byli ještě před chvíli neangažovaní dole u ringu jsou už nahoře a začínají se uzavírat sázky.
”Michaile?”
Gwen se s obavami a již několika panáky v sobě na něj podívá.
”Neboj, pokud někdo tak ty.”
Michail postaví Gwen na jeden konec baru a na druhý konec se postaví takový obtloustlý chlapík s rudým nosem.
”Tisíc na tuhle krásnou Weasel.”
Sázky se uzavírají a Michail si stoupne za Gweniny záda jemně přejede od jejích ramen k loktům a stáhne její ruce za záda a stáhne je stuhou, která mu zbyla z dárku v kapse.
”Co mám dělat?”
“Tři dva jedna start.”

Chlapík s rukama za zády se sklání k baru a pije jednoho panáka za druhým, panák vody, panák piva, panák vody, panák piva… čím blíže si středu tím se zvětšuje rozestup panáku s vodou a místo piva je tam skotská.
Pátý, šestý, sedmý, devátý panák.

Ráno s vitrínou:

Gwen se probudí na posteli ve svém pokoji je přikrytá Michailovým sakem a na stolku je sklenka vody a štos špinavých a zmuchlaných peněz.
”Dobré poledne.”
Řekne Vinetia a otevře v pokoji okno.
”V kolik jsi přišla?”
Gwen skryje obličej pod deku.
”Počkej my nepřišli spolu?”
Vinetia přejde k posteli a vezme do ruky peníze.
”Ne, jela jsem dřív, odvezl mě Angelo, Michail nepochopil, že já pít nebudu tak jsem to vyřešila odchodem.”
Gwen se podívá pod dekou na sklenku vody.
”A to jsi mě tam nechala?”
Vinetia odloží peníze a upraví si košili u krku.
”Řekla si že přijedeš později, že jsi plnoletá a že se Michail o tebe postará to samé mi slíbil i on a navíc ani jeden jste nevypadali, že by s vámi byla rozumná řeč.”
Do místnosti vstoupí pokojská a hned za ní Michail.
”Krásné ráno dámy.”
Řekne a vypadá jako by celou noc spal sladkým spánkem nemluvněte. Přejde k posteli a nadzvedne sako.
”Ahoj krásko.”
Usměje se a políbí Gweny na tvář.
”Takový krásný den a ty jsi pořád v pelechu?”
“Michaile, co je to za peníze?”

Zeptá se ho Vinetia a ukáže prstem na stolek.
”Gwen je včera vyhrála.”
“Jak vyhrála, vždyť to je nejméně dva tísíce.”

Michail si z kapsy saka vyndá klíčky a pak nějaké papíry. Pohladí Gweny po vlasech a dojde ke dveřím.
”Je tam pět tisíc tři sta padesát devět dolarů přesně.”
Ohlédne se Michail po Vinetii a usměje se na balíček na posteli. Jak přišel tak také odešel.

”Gwen, co jste to proboha včera dělali? V čem si ty peníze vyhrála?”
Gwen se snaží vzpomenout, ale nejde to, hlava se točí a jediné co cítí je že jí pálí klouby na pravé ruce a zahlédne modřinu. To že její žaludek začíná protestovat a vůně polévky, kterou donesla služebná je více než dráždivý běží vysvětlit toaletní míse.
V tu trapnou a potupnou chvíli si uvědomuje, že má vlasy svázané stuhou, kterou měla včera na dárku od Michaila.
Vedle toalety leží panenka v modrých šatech a kudrnatými vlasy. Gwen ji vezme do ruky a s úsměvem ji odkládá na kosmetický stolek, v tu chvíli z panenky vypadne papírek.

Vzpomínka:

”Počkej… nebo ne, můžeš mi třeba pozvracet boty.”
Michail chytá prameny jejích vlasů a stahuje je do culíku, který obváže červenou stuhou.
”Vydržela si to až domů, čekal jsem že odpadneš dřív.”
“Vyhrála jsem.”
“Jo vyhrála, viděla jsi je, jak koukaly? Jsi moje malá lasička a oni na tebe už nikdy nezapomenou. A ani se k tobě raději nepřiblíží.”

Další zpěv do mísy Michail přejde úsměvem a pohladí ji po hlavě.
”Gwen, já neznám žádnou ženskou jako jsi ty, myslel jsem, že se napijeme, po pár panácích odpadneš a já tě odvezu domů.”
“Tak to by sis mě měl vzít.”

Gwen si vzpomene na slova opilce v baru a začne se smát.
”Jo to bych asi měl, a jestli se ožením tak jedině s tebou.”
Gwen sáhne na noční stolek a podá Michailovi černou tužku.
”To chci písemně.”
Uculí se a Michail se sklouzne k zemi, natáhne se pro ubrousek, který jsi měla vedle toalety a píše.

Jedině tebe. Tvůj Michail.

Kategorie: Flashbacky
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat