„Hm.“
> věk 36 let
> bydliště: malý byt, v domě blízko hřbitova (především kvůli hlídacímu sousedskému systému)
> svobodný
> jedináček, kmotr Alexandry Sergejevny Prokofjev
> ve válce zajat Němci, po návratu do vlasti emigroval do USA, protože v „tý chudý díře mu bylo líto si i odplivnout, škoda slin.“
> Enrico Vallentino ho dostal z vazby, kam ho zavřeli za rvačku na nože – vážně, i když ne smrtelně pobodal dva chuligány, kteří ho chtěli okrást
> chlap na všechnu špinavou práci
> při mučení se neštítí ničeho, znám pro svou naprosto kamennou tvář a hlas bez emocí, který nemění ani při nejhorších svinstvech – „Nejsem sadista, jsem Rus!“
> bystrý a chytrý, v jednání velice slušný
> jen přátelé a rodina Vallentino mu mohou říkat Sergeji, u ostatních vyžaduje slušné oslovování Sergej Petrovič, a pokud je situace vhodná, klidně nezdvořákům slušnost do hlavy natluče
> působí výhružně a odtažitě, snaží si držet odstup od lidí
> těch několik málo lidí, které si pustí k tělu ví, že je to vlastně fajn chlap libující si v černém humoru a určitém ruském filozofování
> čest i nátura mu velí zůstat věrným všem, které považuje za přátele nebo k nim cítí vděčnost
> při pití veselý, ale pije zásadně s někým, koho zná: když to přežene, tak propadá chandře
> má velice blízko k Michailovi, jakožto krajanovi, spolu často pořádají „ruské večery“: přechlastávají ruskou melancholii – a jedině vodkou
> vlastní malou sbírku nožů a opelichaného, autem přejetého kocoura
zbraně: Karambit
nože všech velikostí a tvarů: Osobní nůž
pistole: FN Browning 1903 9mm
Flashbacky: Ruské Orleans / Srdečné pozdravy z Ruska / Po zásluze potrestán / Na západní frontě bláto, na východní bláto taky / Psí legendy / Malčik / Jméno si musíš vybojovat