MAFIA
RPG – Dračí doupě.
Menu

Luigi Dalesy 6.11.2016

… DON Gino Giorgetti a skutečný přítel

 

Do ticha mokré ulice zazněly dva výstřely. Oba střelci stáli několik kroků od sebe a ani jeden nevěděl o tom druhém. Vystřelili téměř současně a jistý David Hennessy padl k zemi.

 

Fakta:
David Hennessy, byl to policejní šéf města New Orleans. Ještě mladý dopadl dva zloděje a holýma rukama je dovedl na policejní stanici. Byl považován za hrdinu. Roku 1881 se stal mladým detektivem na oddělení vražd, když dopadl zločince Giuseppa Esposita. O sedm let později byl povýšen na superintendanta a šéfa policie. Tehdy třicetiletý mladík pln ideálů se stal známým a respektovaným u široké veřejnosti. Pod jeho vedením dosud zkorumpovaný sbor začal konat řádně svou práci.

Tehdy New Orleans vládly dvě rodiny, Mantragas a Provenzanos. Obě mafiánské sekce bojovaly o pobřeží kam lodě vozily kokosy, banány, ananasy. Tehdy to bylo v Americe nedosažitelná komodita a tak nebylo těžké najít zákazníka a cenu přešvihnout více jak o 300%.
Carlo Mantraga, další z přistěhovalců ze Sicílie dokonce plul na stejné lodi jako Gino Giorgetti, byl chladnokrevný hajzlík co chtěl urvat vše pro sebe a když na pobřeží zahlédl skulinku, kam by bylo možné se vtěsnat, neváhal ani minutu.
Ačkoli Provenzanos ustoupil a dal Matrangasovi výřez pobřeží, na podzim roku 1880, obě rodiny šly nakonec do války kvůli obchodu s potravinami a výdělečné podniky vlastněné Provenzanem. Obě rodiny začaly zaměstnávat velké množství sicilských mafiánů z rodné Sicílie nebo Montreálu. Násilí, které oba gangy zavedly jako běžnou praxi, přitáhlo pozornost policie a to zejména policejního šéfa Hennessyho, který začal vyšetřovat obě soupeřící organizace.

Bohužel, když se mezi dva začne míchat třetí, nemůže to dobře dopadnout.
Hennessy začal pronikat do praktik a metod italské mafie, která se v Americe začala rozmáhat. A další body popularity mu získal fakt, že mnoho Američanů se bálo italských přistěhovalců, vnímali je jako kriminálníky. V prosinci 1890 dokonce vyšel v novinovém plátku Popular Science článek s názvem ”Co si počneme s Dago?” (pozn:
podstatné jméno, množné číslo dagos, dagoes. (Často velkým počátečním písmenem) slang: Extrémně znevažující a urážející. – opovržlivý termín používaný při odkazování na osobu italské nebo někdy španělské národnosti, nebo původu.)
Nemohlo to dopadnout dobře obzvláště se zvěstmi, že David Hennessy bude figurovat u soudu, který se měl konat 22. října. Měl podpořit sedm mužů od Provenzana, kteří byli obviněni z vraždy. Měl tam promluvit o existenci mafie a rodině Mantrangas. Hodlal poukázat na fakt, že Carlo Matrangas převáží nejen ovoce, ale i přistěhovalce a v posledních několika zásilkách to bylo více jak stovka hlav.
Vše tedy nahrávalo Provenzanovi, zatímco Matranga zuřil a obviňoval svého soka z nekalé hry. Válka pokračovala, ale bylo třeba se zbavit jednoho hrdiny.

 

”Stůjte! Odhoďte zbraně!”
Křikl Hennessy, který se zvedal ze silnice, rukou si tiskl břicho a obličej měl zkřivený bolestí. Oba muži se podívali do hlavně Hennessyho revolveru, oba ještě několikrát vystřelili, ale zmatení, že polda není mrtví a není střelec jeden ale dva, jim příliš dobrou mušku nedalo. Netrefil ani jeden a náboje v komorách došly.
Oba se otočili a utíkali po silnici, směrem k přístavu. Zazněl za nimi několikrát výstřel. Oba muži proběhli ulicí a zastavili se až za rohem, kde se opřeli zády o stěnu domu. Oba sáhli do kapsy a vytáhli z ní náboje a začali pumpovat bubínek.
”Do hajzlu…”
“Líp bych to neřek, jsem Luigi Dalesy.”

Hnědé oči se podívají na mladého muže vedle sebe a snad se pokusí i o úsměv, jeho pohled vyzařuje nekonečný klid.
”Gino Giorgetti.”
Muži si podají ruce, ale než cokoli stihnou, zaslechnou kroky. Oba si připraví revolvery a když Luigi nakoukne do ulice, ze které před chvílí přiběhli, na zemi leží jejich cíl a nad ním je muž, který se mu snaží zastavit krvácení. Další z mužů běží směrem, kde je policejní stanice.
”Dagoes.”
Hlesne Hennessy a upadá do bezvědomí, příčinou je ztráta krve ze dvou průstřelů břicha.

Luigi skloní zbraň a hlavou naznačí směr kudy poběží pryč. Gino neváhal, zastrčil zbraň a klusem se vydal za Luigim.

”Carlo Matranga.”
“Bernardo Provenzano.”

Stojí proti sobě a vydýchávají se. Jakmile zaslechnou jména svých šéfů, podívají se na sebe a jen se oba usmějí.
”Jasně… no tak tohle se nepovedlo.”
“Myslíš, že to přežije?”
“Ten hajzl zřejmě jo, a nemocnici budou hlídat.”
“Nevím jak ty, ale já jsem v tom případě v prdeli.”

Gino Luigimu podá ruku a zasměje se.
”Panáka?”
“Flašku!”

 

Fakta:
David Hennessy zemřel dva dny po atentátu. Nikdy nikomu neřekl kdo ho postřelil, jen jediné slovo, které k tomu řekl bylo “Dagoes.” Místní noviny Times demokrat a Daily Picayune otiskly. Autor povýšeně navrhl, aby zákony byly přísnější, aby se zabránilo zločineckým přistěhovalcům terorizovat Američany.
Policie rychle zatkla desítky Italů v brázdě Hennessyho smrti. Devatenáct mužů popisovaných jako členové mafie byli obžalováni jako původci a spiklenci vraždy Hennessyho; většina z nich byla spojena s Matrangas.
Starosta Joseph Shakespeare slíbil, že „Musíme dát těmto lidem lekci, na kterou nezapomenou nadosmrti.“
Možná s ohledem na tuto skutečnost, Thomas Duffy, syn prominentního obchodníka, šel do vězení v den Hennessyho pohřbu a zastřelil jednoho z vězňů. „Nebudu dál zabíjet, když jeden z těch Dagoes zemřel.“ Řekl Duffy, když byl odsouzen k šesti měsícům ve vězení.
Dne 16. února 1891 devatenáct obviněných stálo před soudem. Ovšem většina lidí tento soud vidělo jako frašku. Mnohým z šedesáti svědků bylo vyhrožováno, a několik porotců vzalo úplatky od mafie.
Lionel Adams, bývalý prokurátor jmenovaný právním zástupcem obžalovaných, donutil soud k upuštění obvinění Carla Matranga a Bastian Incardona, protože neměli k dispozici důkazy o jejich vině. Obvinění proti Asperi Marchesilemu také nebyly vzaty, to ovšem výměnou za jeho spolupráci se státními zástupci. I přes přesvědčivé důkazy proti jedenácti obžalovaným, byli všichni propuštěni až na Antonia Scaffidi, Manuela Politzi a Pietro Monasteria, nicméně porota nemohla dospět k verdiktu o těchto mužích. Soudce uvalil na všechny obžalované mírný trest ve vězení, ovšem jen pro jejich i svou vlastní ochranu.
Právník jménem WS Parkerson vytvořil „hnutí opravit spravedlnost.“ Nehodlal akceptovat verdikt Soudního dvora New Orleans.

Dne 14. března, dva dny poté, co zazněl verdikt, Parkerson vedl rozzlobený dav se slovy: „Když soudy selžou, lidé musí jednat!“ Dav pochodoval na věznici. Šílený dav zastřelil devět obžalovaných a dva pověsili na veřejné osvětlení.
Parkerson odmítl blahopřání občanů po dni krveprolití. „Dnes jsem provedl nejbolestivější povinnost mého života. Nyní pojďme domů, a Bůh vám i naší komunitě žehnej.“
Starosta Shakespeare , když byl dotázán, jestli je mu to líto když musel přihlížet, jak se dav zmocňuje role soudu, řekl:“ Ne, pane. Jsem americký občan a nebojím se ďábla. Tito muži se zasloužili zabít a byli potrestáni, Ctihodnými občany. Obvinění vzali zákon do vlastních rukou a my jsme byli nuceni učinit totéž. „ New Orleanská komora blahopřál občanům New Orleans za obnovení pořádku.
Dne 6. května porota obžalovala detektiva O ‚Malley a několik dalších, včetně dvou porotců, za maření výkonu úředního rozhodnutí tím, že obvinění Italové mají být osvobozeni.

Zproštění viny z lynčování, které provedl dav pod vedením Parkersona, dopadlo daleko za New Orleans. Italská vláda odvolala svého velvyslance do Spojených států, a požadovala, aby americká vláda kompenzovala rodinám lynčovaných jejich ztrátu. James G. Blaine telegrafoval Louisianskému guvernérnérovi Francisovi Nicholsonovi: „Prezident hluboce lituje, že občané New Orleans neměli dostatek důvěry ve svůj vlastní soudní tribunál, a že je mu líto neloajality a neúplatnosti soudních zaměstnanců. Ale, že ho více rozlítil vášnivý rozsudek davu, což je otázka, která by měla být vyřešena a měly by být upraveny zákony.” Většina Američanů podporovala New Orleanský dav. V Západní Virginii horníci vstoupili do stávky, když jejich předák odmítl zastřelit dva Italy.
Mnohé zúčastněné strany volaly za silnější námořnictvo, aby se zabránilo italským zločincům vstoupit do Spojených států. Vláda Spojených států, neschopná bránit bezpráví svých vlastních občanů, se rozhodla kompenzovat Italské rodiny lynčovaných. Ironicky bylo osm z jedenácti zavražděných mužů americkými občany. Kongres dal $ 25.000 rodinám všech obětí. Nikdo jiný už nebyl obviněn ze smrti Hennessyho, i když policie v New Orleans byla přesvědčena, že skuteční vrahové mezi popravenými nebyli.

 

”Chvíli tu zůstaň, než se vše přežene, Provenzano se stáhl z města a Matranga se chce znovu chopit moci, ale myslím, že každý více uvítá novou ruku nad městem.”
Gino se usmál a stáhl ze sebe zakrvavenou košili. Na tvářích měl strniště a celý byl špinavý, že by ho žena nepoznala.
Luigi mu na stůl ve sklepě restaurace Bellissima hodil čisté oblečení a několik krabiček s jídlem a láhev whisky.
”Tvá žena s dětmi je u nás na statku, všichni jsou v pořádku. Salvatore se spřáhl s Antonem a to ti je dvojka, naše ženy mají co dělat, aby je ohlídaly.”
Luigi se rozesměje a pohlédne snad prvně Ginovi do očí.
”Příteli, tohle ti nikdy nezapomenu, postaral si se o mojí rodinu a já…”
“Žádný sentiment Gino, ty jsi mě nepotopil když si mohl, na té lampě jsem mohl viset já.”

Luigi otevře lahev a podá ji Ginovi.
”Na zdraví, Done Gino Giorgetti.”

Kategorie: Flashbacky