Brokovnice je lovecká, sportovní, vojenská nebo policejní ruční palná zbraň střílející převážně hromadnou brokovou nebo jednotnou střelu (S-ball, Brenneke), čehož využívají ozbrojené složky. Má jednu nebo více hlavní nejčastěji s hladkým, méně často drážkovaným, vývrtem. Bývá zpravidla dvouhlavňová (na dva náboje), s hlavněmi nad sebou (kozlice), nebo s hlavněmi vedle sebe (dvojka). První zmiňovaná je využívaná především při sportovní střelbě, přičemž na lov drobné zvěře, případně zvěře srnčí a černé (dle současné legislativy se v ČR smí lovit na naháňkách sele a lončák prasete divokého i jednotnou střelou) se používají obě. Další, jednohlavňové, můžou být jednoranné (jednušky), opakovací (s trubicovým zásobníkem umístěným pod hlavní a nabíjené obvykle posunem předpažbí – odtud název „pumpovací brokovnice“), méně časté jsou pak samonabíjecí (též zvané poloautomatické) využívající k nabití tlaku plynů při výstřelu. Samonabíjecí brokovnice mohou mít v zásobníku 3-8 nábojů. Existují i plně automatické modely brokovnic určené pro vojenské využití (první návrhy vznikly už v 70. letech), ale v praxi nejsou příliš rozšířené.
Zvláštním druhem brokovnice je Lupara – brokovnice s upilovanou hlavní, původně pohotová zbraň sicilských pastevců na obranu proti vlkům. Pro svou nenápadnost se stala oblíbenou zbraní mafie, pro tento účel se nabíjela směsí broků, zvířecí srsti a soli, měla za úkol zabíjenému člověku způsobit co největší utrpení. Používala se na Sicílii k Vendetě (krevní msta) a v USA mezi mafiány italského (sicilského) původu.
Typy nábojů:
Ráže u brokovnic nepředstavuje vnitřní průměr hlavně (plus další rozměry), ale počet stejných kulí, které lze ulít z jedné anglické libry olova a které projdou vývrtem hlavně. To znamená, že čím je číslo menší, tím je ráže větší.
Nejčastější:
> Kalibr 12
> Kalibr 16
> Kalibr 20